Podíváme-li se pět let nazpět a zhodnotíme tehdejší plány největších světových automobilek, snadno dojdeme k závěru, že kupodivu většina z nich splnila, co tehdy slíbila. Dnes má díky tomu prakticky každá světová autmobilka na trhu nějaký typ alternativního pohonu, ať už jde o hybridy, plug-in hybridy, plně elektrická auta, případně vozy na LPG (zkapalněný ropný plyn) či CNG (stlačený zemní plyn). Platí ale, že ten kdo začal nejdřív, má před konkurencí značný náskok.

Japonské hybridy ovládají trh

V tomto ohledu proto hraje prim japonský průmyslový koncern Toyota. Ta už od poloviny 90. let prodává hybridní vozy značky Prius a má s nimi obrovský úspěch. Prodala jich už miliony a hybridní pohon postupně zapracovala i do dalších svých modelů, včetně luxusní značky Lexus. Teprve o více než deset let později si trendu stoupající oblíbenosti hybridů povšimly také ostatní automobilky a dnes už prakticky každý světový automobilový koncern nabízí hybridní modely.

Hybridní auto je takové, které kromě klasického spalovacího motoru obsahuje také malou baterii a elektromotor. Auto pak samo rozhoduje, kdy sílu elektromotoru využije - nejčastěji je to při rozjíždění nebo zrychlování, čímž se šetří drahocenné fosilní palivo. Hybridy nelze dobíjet ze zásuvky - baterie se dobíjí rekuperací, anebo generátorem připojeným ke spalovacímu motoru.

Hybridy do zásuvky

O krok dál jsou plug-in hybridy, neboli hybridy do zásuvky. Ty fungují podobně jako klasické hybridy, jen s tím rozdílem, že baterie je u nich větší a lze ji dobít z klasické zásuvky, případně specializované dobíjecí stanice. Plug-in hybrid ujede na elektřinu třeba i několik desítek kilometrů, narozdíl od klasického hybridu, který zvládne jen několik jednotek kilometrů.

Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a nutnost neustále auto dobíjet. Už dnes se proto připravují technologie, které umožní auta dobíjet bezdrátově prostě tím, že zaparkujete na přesně vymezeném místě.

Auta (jen) na baterky

Stejná technologie by mohla najít uplatnění také u elektromobilů. To jsou auta, která nepohání nic jiného než elektřina. Díky tomu může být jejich konstrukce výrazně jednodušší než u klasických aut se spalovacím motorem nebo hybridů.

Elektromobil de-facto obsahuje pouze dvě klíčové součástky pohonného systému: elektromotor a baterii. Nic víc nepotřebuje - výfuk, katalyzátor, spojku, startér, motorový olej ani převodovku zde nenajdeme. Díky tomu je servis elektromobilů výrazně jednodušší a levnější, protože existuje méně komponent, které se mohou pokazit.

Většina velkých automobilek má dnes v nabídce kromě hybridu také elektromobil. Mezi nejprodávanější modely patří Nissan Leaf, BMW i3 a Tesla Model S. Právě elektromobil Tesla mezi konkurencí výrazně vyniká. Je více než trojnásobně dražší, ale na druhou stranu nabízí trojnásobný dojezd na jedno nabití a další technické vymoženosti.

Nebojte se jezdit na elektřinu

Zatímco konkurenční elektromobily dnes na jedno nabití ujedou 130-160 km (což pohodlně dostačuje na městský a příměstský provoz), Tesla Model S zvládne ujet 350 km i více. Rekordmani dosáhli dokonce na metu 500 km na jedno nabití.

Tesla Motors je americká automobilka, která si během posledních let úspěšně buduje celosvětovou značku kvality a technologické jedinečnosti. Elektromobil Model S byl mnoha automobilovými magazíny vyhlášen nejlepším automobilem roku.

Tesla navíc podporuje svou věc budováním vlastní sítě speciálních rychlodobíjecích stanic zvaných Supercharger. Ty dokážou plně vybitý elektromobil Tesla dobít během jedné hodiny. Co je ale nejdůležitější: majitelé elektromobilů Model S mají u těchto stanic dobíjení zdarma a elektřina pochází z obnovitelných zdrojů!

Největší síť je zatím pochopitelně "doma" v USA, kde stojí už téměř 100 takových stanic po celých Spojených státech. A další mají rychle přibývat - tak, aby bylo možné pohodlně cestovat skrz celou zemi (a do Kanady) pouze na elektřinu a zcela zdarma. V Evropě stojí zatím těchto stanic něco přes 10 (nejbližší ve Vídni, chystá se v Drážďanech) a také postupně přibývají. Nově začala Tesla budovat stejnou síť i v Číně.

Dobíječky - hledá se společný standard

Elektromobily nebo plug-in hybrid je možné v každém případě dobíjet z domácí zásuvky. A podle výzkumů se tak i děje nejčastěji. Ale čas od času prostě potřebujete "nabrat elektřinu" i mimo domov. K tomu slouží právě výše zmíněné dobíjecí staníce. Tesla pochopitelně není jediná, kdo je buduje.

Dobíjecích stanic už dnes v Evropě, USA, Asii a Japonsku stojí tisíce. Problém je, že jsou velmi roztříštěné - jak co do standardu konektorů, které využívají, tak co do způsobu placení. Dobíjecí stanici si totiž může postavit prakticky kdokoliv - firma či jednotlivec. Dnes se o jejich budování nejčastěji starají energetické společnosti, případně městské samosprávy.

V České republice mají rozsáhlejší sítě dobíjecích stanic energetické společnosti ČEZ a PRE. Čipové karty s jejichž pomocí se stanic ovládají jsou ale zatím nepřenosné, a tak majitel elektromobilu musí mít pro každou síť zvláštní kartu.

V zahraničí na tom ale nejsou o mnoho lépe a například elektromobilisté z Nizozemska či Londýna mohou mít dokonce až několik desítek takových karet. V současné době ale v Evropě běží projekty, které mají tuto situaci zlepšit a možnosti placení za dobíjení sjednotit.