Logistika svozu komunálního odpadu představuje v současnosti pouze jedno z „chytrých“ řešení, do kterých mohou města a firmy investovat v zájmu zefektivnění provozu či vylepšení poskytovaných služeb. Mezi další takové projekty se řadí i budování „inteligentních“ zastávek hromadné dopravy, vybavených obrazovkami informujícími o aktuální dopravě a příjezdech jednotlivých spojů. Stále četnější budou i mobilní aplikace umožňující sledovat momentální dopravu, obsazenost parkovišť anebo např. stav hluku či čistotu ovzduší ve vybrané lokalitě.

Nový projekt České spořitelny

Globální objem těchto investic do elektromobility, ekologického zpracování odpadů, dopravní telematiky, municipálního informačního managementu aj. dosáhne v roce 2019 podle odhadů částky 1 560 miliard USD. V Česku to má být zhruba 100 miliard korun.

Lídrem ve financování výstavby „chytrých“ měst v naší zemi je Česká spořitelna. Cílem jejího projektu je podpořit města a firmy při přípravě a financování „chytrých“ projektů.

„Investice do ‚chytrých‘ řešení v oblastech inteligentní, sociální a ekologické infrastruktury jsou pro nás zásadní,“ potvrzuje Tomáš Salomon, předseda představenstva České spořitelny. „Příkladem může být financování projektu tzv. Plzeňské karty, která propojuje cestovní průkazy mezi krajskými městy. V Praze umožňují naše POS terminály uhradit jízdné v hromadné dopravě platební kartou. Městským částem v Brně, Zlíně či Praze jsme dopomohli k instalaci ‚chytrých‘ odpadních kontejnerů, které pravidelně lisují vnitřní obsah a signalizují řídícímu centru svůj stav. A máme zájem stát při realizaci chytrých řešeních v dalších českých městech.“

Projekt „Chytré město“ České spořitelny je zaměřen primárně na 132 měst s více než 10 000 obyvateli, přičemž některá řešení lze aplikovat i v menších obcích. Města této velikosti  již zpravidla vybudovala svou základní infrastrukturu a mají tak prostor i potřebu zabývat se její „chytrou“ nadstavbou.

Ve hře je 96 tisíc hodin života ročně

Zavádění „chytrých“ technologií do městského života není motivováno pouhou snahou představitelů měst a obcí jít s dobou a začlenit se do rychle se rozvíjejícího digitálního světa. Jedním z hlavních přínosů je ulehčení životnímu prostředí. Zefektivnění svozu komunálního odpadu, zavádění mobilních aplikací sledujících vytíženost městských parkovišť či přizpůsobování chodu uličních semaforů podle vývoje dopravy například může výrazně zlepšit dopravní plánování ve městech, omezit provoz, a přispět tak k celkovému zlepšení ovzduší ve městech.

Právě kvalita ovzduší přitom představuje zásadní problém pro celé Česko. Podle statistik Státního zdravotního ústavu v Praze vede zhoršená kvalita ovzduší v zemi ke ztrátám zhruba 96 tisíc let života ročně v důsledku předčasných úmrtí.

Současné „chytré investice“ v Česku se týkají především elektromobility, ekologické výroby energií z odpadů, informačních systémů nebo inteligentního veřejného osvětlení. „Městům pomáháme ve fázích plánování a financování a podporujeme i firmy, které taková řešení vyvíjejí a nabízejí,“ vysvětluje Milan Hašek, ředitel veřejného a neziskového sektoru v České spořitelně. „Naše podpora zahrnuje poradenství při finanční přípravě projektů, financování projektů s využitím dotačních a garančních úvěrových nástrojů, zajištění dotací i nabídku vybraných vlastních řešení,“ doplnil Hašek.

K financování „Chytrých“ projektů lze využít i evropských dotací. „Současné programové období 2014–2020 je velice nakloněno financování „chytrých“ projektů. Ačkoliv v něm nenajdete výzvu přímo nazvanou „smart city“, dotační programy na rozdíl od minulého období nepreferují „betonové“ investice, ale právě investice do moderních technologií,“ upozornil Hašek.