Zatímco dnes to ke sběrným hnízdům má každý z nás doslova co by kamenem dohodil, před patnácti lety to byla v průměru čtvrtkilometrová procházka. Velkým vzorem v třídění byla pro Česko dvojice sousedních států – Německo a Rakousko. Češi na sobě hodně zapracovali a za uplynulých 15 let nejen, že dokázali tyto země v třídění a recyklaci obalů dohnat, ale v mnoha ohledech je už dokonce předčí.

Systém tříděného sběru a recyklace odpadu v celé ČR organizačně zajišťuje nezisková společnost EKO-KOM již od roku 1997. Dobrovolně bylo v roce 2000 do systému zapojeno přes 300 výrobců, kteří produkovali asi třetinu všech obalů na tuzemském trhu. Dnes je v systému už přes 20 000 firem, které se finančně podílejí na systému. Z poplatků, které od nich EKO-KOM vybere, je financován sběr, dotřídění a recyklace odpadů z obalů. Nedílnou součástí aktivit je zajištění vzdělávání a osvěty ke třídění odpadů – díky tomu aktuálně třídí skoro tři čtvrtiny Čechů, kteří mohou své odpady třídit ve více než 6 000 obcí.

Češi už zachránili polovinu Krkonošského národního parku

Za 15 let Češi vytřídili a zrecyklovali bezmála 8 milionů tun obalových odpadů. Díky tomu se už podařilo zachránit 255 km2 tuzemské přírody.  Jen pro představu – to odpovídá víc než polovině Krkonošského národního parku.  A kdyby těchto skoro 8 milionů tun odpadu Češi během 15 let nevytřídili, vznikla by z nich skládka, která by svým objemem mohla konkurovat třeba i památné hoře Říp.

Pravidelně dnes v tuzemsku třídí 72 % lidí. Každý Čech pak ročně vytřídí v průměru 40 a půl kila papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Jedna česká domácnost tak naplní za rok v průměru čtyři barevné kontejnery papírem, sklem, plasty a nápojovými kartony.  Ročně se tříděním obalových odpadů ušetří víc než 27 milionů GJ energie – takové množství energie by vystačilo zhruba pro 300 tisíc domácností na více než rok.

A jak si tedy stojíme v celoevropském srovnání? V celkové recyklaci obalových odpadů jsme šestí. Nadprůměrně ale třídíme a recyklujeme plastové obaly – v této disciplíně nám už patří stříbrná příčka. Česko se navíc může pochlubit i tím, že tuzemský systém třídění odpadu je v celoevropském měřítku velmi efektivní po nákladové stránce. Zatímco v tuzemsku se průměrné roční náklady na třídění a recyklaci obalových odpadů pohybují v průměru kolem 5 eur na člověka, v sousedním Německu je částka dvojnásobná, v Rakousku dokonce čtyřnásobná.

Kde a jak Češi třídí

Napříč republikou je rozmístěno už přes 260 tisíc barevných kontejnerů. Na jedno sběrné místo tak připadá 141 lidí, v jiných státech to bývají i tisíce. Ze svých domovů to k nim každý z nás má v průměru jen 99 metrů, to je přibližně 132 kroků. Standardní sběrné místo představuje modrý kontejner na papír, žlutý na plast, zelený na sklo a oranžová popelnice na nápojové kartony. Co všechno a jakým způsobem mohou lidé třídit, si upravuje přímo obec místní vyhláškou a záleží to na místních podmínkách a technologiích, které s vytříděným odpadem dále nakládají. Napovědět by měly i samolepky, které jsou na každém barevném kontejneru, detailní informace o třídění a recyklaci odpadů jsou k dispozici na www.jaktridit.cz. Kromě známých barevných kontejnerů mohou lidé třídit odpady i do speciálních pytlů. Stále častější novinkou pro ještě pohodlnější třídění jsou pak také omyvatelné barevné tašky na třídění, které pro své občany pořídila už řada obcí.

Každý z nás musí udělat průměrně jen 132 kroků, aby mohl roztřídit odpad!

Tříděním dáváme přírodě i obalům druhou šanci

O tom, že tříděním zachráníme každoročně nezanedbatelnou část přírody, už jsme mluvili. Šanci ale dáváme svým odpovědným chováním i samotným obalům. Tím, že je správně vytřídíme do barevných kontejnerů, umožníme jejich další zpracování. Ze sběrných míst míří obaly na dotřiďovací linku, upraví se na druhotnou surovinu a pak se recyklují na nové výrobky. Zhruba 75 % vyhozených obalů se nám v nové podobě znovu vrací. Vytříděný papír se používá při výrobě nového papíru. Vyrábí se z něj i sadbové květináče, obaly na vajíčka nebo toaletní papír. Z recyklovaného papíru mohou být i vizitky, které máte v peněžence, nebo Váš oblíbený časopis. Do vytříděných plastových lahví se pak můžete za pár týdnů znovu obléknout nebo se jimi můžete přikrýt – vyrábějí se z nich totiž třeba fleecové mikiny, trička nebo náplně do přikrývek a spacáků. Z nápojových kartonů se pak vyrábí třeba izolační a stavební desky, které se používají při výstavbě montovaných rodinných domů. Vytříděné sklo se zase nejčastěji mění v lahve na minerálky, alkohol nebo zavařovací sklenice.